draslík
Draslík je jedním z nejrozšířenějších prvků v těle. 98 % draslíku je uvnitř buněk. Rozdíl mezi koncentrací draslíku uvnitř buňky a v zevních tělesných tekutinách, který je zajišťován sodíko-draslíkovou pumpou je jedním z hlavních funkčních mechanizmů živé buňky.
Dostupnost draslíku z diety je velmi vysoký, vstřebává se 90-95 % draslíku z potravin. Draslík se dostává do oběhu přes střevní bariéru velmi snadno a primárně pasivním transportem na základě koncentračního spádu (rozdíl mezi koncentrací draslíku ve střevním obsahu a ve střevní sliznici). Jeho dobrá vstřebatelnost je dána tím, že soli draslíku jsou velmi dobře rozpustné a plně ionizovány. Některé součásti diety ovlivňují vstřebání draslíku – olivový olej výrazně vstřebání draslíku zvyšuje, hrubá dietní vláknina snižuje. Plazmatická koncentrace draslíku je 4-5 mmol/l, z čehož asi 10-20 % je vázáno na bílkovinu. Celkový obsah draslíku v těle je závislý na věku, hmotnosti a pohlaví. Dospělý asi 70 kg vážící člověk má v těle přibližně 135 g draslíku. Největší obsah draslíku je ve svalech, játrech a dalších parenchymatózních orgánech.
Funkce draslíku v organizmu
Draslík je fyziologicky velmi důležitý iont, který se účastní funkce mnoha orgánů, např. svalstva, kardiovaskulárního systému, dýchacího systému, ledvin, endokrinního a nervového systému. Jeho funkce je nepostradatelná v procesu růstu a dělení buněk. Draslík je v průběhu syntézy důležitých složek v těle (glykogen, proteiny) zabudován do těchto organických komplexů. Zásadní funkce draslíku je v elektrických procesech nervového systému, vedení nervového vzruchu, dále ve svalovém vztahu a obecně při získávání energie z živin.
Dietní potřeba draslíku
Denní doporučená dávka (RDA) pro obě pohlaví od věku 11 let je stanoveno 3100 mg na den.
Vylučování draslíku
V těle je udržována zásoba draslíku ve svalech a v játrech. Při nadbytečném přívodu draslíku do těla je vytvořena rovnováha mezi příjmem a výdejem do moči. Vylučování do moči při vyrovnané bilanci se pohybuje obvykle mezi 60-100 mmol/24 hodin, ztráty pocením jsou zhruba 10 mmol/l. Jestliže je výrazně omezen přívod draslíku do těla, klesá vylučování draslíku blízko k nulové hodnotě a ztráty do stolice se pohybují kolem 3,5 mmol za den.
Přívod draslíku dietou
Nejbohatším přirozeným zdrojem draslíku v potravě jsou brambory, sušené ovoce, peckovité ovoce (švestky, meruňky), banány, kiwi
Obsah elektrolytů v potravinách (v mmol/100 g)
|
Potravina
|
Na+ |
K+ |
Cl- |
|
Hovězí maso |
3 |
9 |
2 |
|
Treska |
3 |
8 |
3 |
|
Vejce |
4 |
4 |
5 |
|
Mléko |
2 |
4 |
3 |
|
Salát |
0,4 |
6 |
1 |
|
Zelí |
0,3 |
7 |
1 |
|
Mrkev |
4 |
6 |
2 |
|
Brambory |
0,3 |
15 |
2 |
|
Pomeranče |
0,1 |
5 |
0,1 |
|
Banány |
0,1 |
10 |
0,2 |
|
Jablka |
0,1 |
0,3 |
0,03 |
|
Bílý chléb |
23 |
3 |
25 |
|
Sýr |
27 |
3 |
30 |
|
Fazole |
21 |
7 |
23 |
|
Přepočet |
mmol/100 g |
mg/100 g |
|
Na+ |
1 |
23 |
|
K+ |
1 |
39,1 |
|
Cl- |
1 |
30,1 |
Hypokalémie
Hypokalémie vzniká buď přesunem kalia do nitra buněk, nedostatečným přívodem draslíku nebo kombinací obou dějů.
- Přesun do buněk je buď projevem anabolického stavu po předchozím výrazném hladovění, alkalózou nebo vlivem léků (vyšší dávky inzulínu, katecholaminy, některé intoxikace).
- Ztráty draslíku ledvinami (deplece chloridů, podávání diuretik, poškození ledvinných tubulárních funkcí).
- Mimo ledvinové příčiny (nedostatečný přívod draslíku, hladovění, mentální anorexie, gastrointestinální ztráty, jako je průjem, zvracení, zneužívání projímadel).
Velmi častou příčinou hypokalémie je nedostatek hořčíku. Často i vysoké dávky draslíku při jeho snížení v krvi se nedají upravit do doby, než se upraví současný nedostatek horčíku.
Další výraznou poruchou, která způsobuje nedostatek draslíku v organizmu jsou průjmy chronicky navozované projímadly. Velké ztráty draslíku při uměle vyvolaném průjmu vedou chronicky k snížení zásob draslíku v těle, včetně potřebného draslíku v ledvinných tubulárních buňkách. Tím dochází k jejich trvalému poškození (hypokalemická tubulární nefróza), která pak je sama příčinou nedostatečné zpětné resorpce draslíku v ledvinách, výsledkem jsou trvale velké ztráty draslíku do moči a rozvoj nebezpečného deficitu draslíku a hypokalémie.
Hyperkalémie
Hyperkalémie může být projevem přesunu draslíku z buněk do mimobuněčné tekutiny nebo nedostatečným vylučováním draslíku ledvinami. Příznaky hyperkalémie jsou chabá paralýza svalů, poruchy srdečního rytmu, které mohou skončit fibrilací srdečních komor nebo srdeční zástavou. Hlavními příčinami přesunu draslíku z buněk do mimobuněčné tekutiny je akutně vzniklá acidóza, léčba betablokátory, použití některých svalových relaxancií v průběhu narkózy.
Při normálním nebo zvýšeném příjmu draslíku dochází k hyperkalémii při renálním selhání nebo při snížení ledvinných funkcí a vysokém příjmu draslíku.
